|
|
Studium mechanismu opravy mezivláknových křížových vazeb indukovaných alkoholem pomocí nukleasy SLX4-XPF-ERCC1
Havlíková, Jana ; Šilhán, Jan (vedoucí práce) ; Lux, Vanda (oponent)
Alkohol se řadí mezi nejpoužívanější rekreační drogu na světě, přestože se považuje jako rizikový faktor více než 200 nemocí. Hlavní negativní dopad alkoholu spočívá v jeho metabolitu acetaldehydu, který jakožto vysoce reaktivní sloučenina, může mimo jiné s DNA tvořit mutagenní adukty a mezivláknové křížové vazby, neboli ICL (z angl. Interstrand crosslink). Tvorba ICL, jehož kovalentní charakter blokuje oddělení dvou vláken DNA během replikace, je jedna z důležitých příčin mutageneze a karcinogeneze. Pro udržení genomové stability se vyvinuly opravné mechanismy. Jedním z nich je dráha, která využívá proteiny kódované geny Fanconiho anémie (FA), jejichž defekty vedou ke stejnojmennému onemocnění. Defekty opravných drah mohou být zvláště nebezpečné u osob s nedostatečnou funkčností jiných metabolických drah, jež jsou v případě acetaldehydových ICL alkoholici a osoby s mutacemi v genech, v jejichž důsledku dochází k hromadění toxického acetaldehydu. Teoretická část této práce se zabývá metabolismem alkoholu, in vivo tvorbou acetaldehydu a jeho interakcemi s DNA. Blíže jsou charakterizována ICL a jejich opravné dráhy. Samostatná kapitola je věnovaná FA. Praktická část této práce se zabývá přípravou ICL indukovaného acetaldehydem (zkr. AA-ICL) ve specifické pozici DNA a studiem jeho opravy in vitro. Konkrétně je...
|
|
|
Látky vázající oxid siřičitý ve víně
Musil Petrjánošová, Martina
Tato bakalářská práce se věnuje popisu charakteristiky oxidu siřičitého, jeho vlastností, vlivu na organoleptické vlastnosti a jeho používání s ohledem na zdraví člověka. Kromě oxidu siřičitého se práce zabývá i látkami, které jej ve víně váží, jedná se např. o acetaldehyd, ketonové kyseliny – kyselinu pyrohroznovou a kyselinu 2-oxoglutarovou aj. Popisuje, jaký má vliv síření na vzniku těchto látek. V závěru práce jsou uvedeny vlivy oxidu siřičitého na zdraví člověka a legislativa, ze které vychází limity pro jeho používání a označování.
|
|
|
Studium fyzikálně-chemických vlastností plodů broskví a švestek
Joklová Kaňová, Jana
Disertační práce Studium fyzikálně chemických vlastností plodů broskví a švestek byla vypracována na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Tato práce byla zaměřena na stanovení látkových složek v plodech broskví odrůdy 'Red Haven' v období zrání plodů a posklizňového skladování v různých typech atmosfér dle zastoupení CO2 a O2. V analyzovaných pěti odrůdách broskví 'Flamingo', 'Harbele', 'Harblaze', 'Harbrite', 'Maria Marta' byly stanoveny zralostní hodnoty v průběhu zrání na stromě. V odrůdách plodů švestek 'Valjevka', 'President', 'Stanley' byla zjištěna jejich odolnost vůči plynným směsím. V období zrání odrůd broskví byly stanoveny těkavé složky (etanol, acetaldehyd) a byla vyjádřena koncentrace etylenu v kritickém období zrání. V literárním přehledu jsou charakterizovány látkové složky dužnatých plodů, jak chemické složení ovoce, tak i těkavé aromatické látky a jejich biogeneze, detailně jsou popsány látkové složky plodů, mezi které patří biologické, fyzikální, senzorické, technologické znaky jakosti a posklizňové vlivy na plody ovoce. Dále je charakterizován etylen v posklizňovém období skladování, jeho fyziologické vlastnosti a metody pro jeho omezení účinku, faktory odezvy rostliny vůči etylenu a chemická inhibice příjmu etylenu. Další část je věnována metodám posuzování jakosti a technikám skladování ovoce, dále plodům švestek, broskví a jejich obecným charakteristikám. Experimentální část vyhodnocuje několik dílčích metodik. Hodnocení odrůd broskví ve třech stádiích zralosti a stanovení indexu zralosti, vliv nízkého obsahu kyslíku na tvorbu anaerobních metabolitů a těkavých látek stanovených u plodů švestek, distribuci četnosti plodů broskví dozrávajících na stromě v pěti stupních zralosti, produkci etylenu dle stupňů zralosti u odrůdy broskví, jejich senzorické hodnocení a stanovení těkavých aromatických sloučenin. V odrůdě 'Red Haven' byly hodnoceny stupně zralosti v rozsahu nezralé až přezrálé, které termínově představovaly pět postupných sběrů. Každý postupný termín byl sestaven ze 40ti plodů o průměrné váze pro daný stupeň zralosti. Produkce etylenu byla hodnocena distribucí plodů v daném sklizňovém termínu, která se významně lišila distribucí plodů podle etylenu dle termínů sklizně. Z provedených měření plodů broskví odrůdy 'Red Haven' dozrávaných na stromě ve stupních zralosti od nezralých, zralých, přezrálých při jejich četnosti 5 až 7 kusů se přímým nástřikem šťávy do náplňové analytické kolony stanovila koncentrace etanolu a acetaldehydu vyjádřena v mg*l-1. Koncentrace acetaldehydu se v průběhu zrání plodů neměnilo a tento metabolit lze považovat za průběžný, který se alkoholovou dehydrogenázou přeměnil na etanol. Koncentrace etanolu v přezrálých plodech je charakteristická svým vyšším obsahem, který nepředstavuje násobné koncentrace při přezrávání v normální kyslíkaté atmosféře. Hodnocení bylo provedeno pouze u jedné odrůdy, avšak podobné tendence by se daly předpokládat i u jiných odrůd. U pěti odrůd broskví byl formulovaný index zralosti (IZ = RS*pevnost/TK), který vyjadřuje procesy zrání plodů dozrávajících na stromě a významné rozdíly jsou pro plody nezralé a zralé, při čemž mezi plody zralými a přezrálými se index zralosti mění pouze několika jednotkami. Při sledování zralostních poměrů odrůd byly zjištěny rozdíly ve fázi nezralé až zralé pro odrůdy 'Harblaze' a 'Maria Marta'. Dále byly tyto odrůdy ohodnoceny i senzorickou analýzou. Analytickou metodou HP/GC/MS bylo stanoveno 42 těkavých aromatických sloučenin ze skupiny alkoholů, aldehydů, esterů, terpenů, laktonů a organických kyselin u plodů švestek odrůdy 'Valjevka' a 'Stanley'. Tukeyovým testem byly vyhodnoceny produkce, každé ze stanovených těkavých sloučenin. U odrůdy 'Red Haven' ošetřené čtyřmi různými plynnými směsi (ULO, CA, RA, FAN) dle procentického zastoupení nastaveného množství CO2 a O2 skladovaných v těchto atmosférách po dobu 29 dní byly analytickou metodou HP/GC/MS stanoveny některé těkavé aromatické látky.
|
|
|
Molekulární mechanismy karcinogenního působení alkoholu
Vepřková, Jana ; Kábelová, Adéla (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Alkohol (ethanol), se do organismu dostává zejména požíváním alkoholických nápojů a jeho chronická konzumace je celosvětový socio ekonomický problém. Konzumace alkoholu zvyšuje jiné riziko vzniku karcinomu prsu, jater, tlustého střeva, horního dýchacího a trávicího traktu. V játrech se ethanol metabolizuje na toxický acetaldehyd, který je zodpovědný za většinu poškození DNA vedoucích k rozvoji nádorového onemocnění. Acetaldehyd kovalentně interaguje s nukleotidy v za vzniku DNA aduktů jako říklad N 2' α γ 2′ xyguanosin. Acetaldehyd může interagovat i narušovat tak zací ethanolu cytochromem P450 2E1 dochází produkci reaktivních kyslíkových radikálů, které následně poškozují buněčné molekuly, především lipidy a DNA. Ethanol může iniciovat proces karcinogeneze i deregulacíí procesu nebo interakcí s bolismem kyseliny retinové. Při vzniku nádorového onemocnění spolupůsobí ohol s dalšími environmentálními a genetickými faktory, které mohou u predisponovaných jedinců riziko rozvoje nádorového onemocnění zvyšovat.
|
|
|
Vliv síření vína na vznik sloučenin vázajících oxid siřičitý ve víně
Sikora, Jakub
Tato závěrečná práce se zaobírá vznikem karbonylových sloučenin ve víně v závislosti na síření vína. Zkoumá tedy jaký má vliv síření moštu a vína na vznik karbonylových sloučenin. Pojednává o vlastnostech a formách oxidu siřičitého. Dále se podrobně věnuje karbonylovým sloučeninám, které se váží právě s oxidem siřičitým. V práci bylo zjištěno, že vliv síření vína nemá velký vliv na vznik karbonylových sloučenin. Naopak se potvrdilo, že počáteční koncentrace SO2 v moštu výrazně ovlivňuje tvorbu acetaldehydu, který se váže na oxid siřičitý. Dále se ratifikovalo, že vetší vliv na tvorbu karbonylových sloučenin má činnost mikroorganizmů ve víně, než různé koncentrace SO2.
|
|
| |
|
|
Vliv síření na vznik sloučenin vázajících SO2 ve víně
Holka, Andrej
Tématem této práce bylo měření vlivu velikosti dávek oxidu siřičitého, přidaného do moštu, na tvorbu karbonylových sloučenin. Pojednává o enologických vlastnostech oxidu siřičitého. V jednotlivých kapitolách jsou popsány jeho formy a jejich účinky ve víně. Práce se podrobně věnuje karbonylovým sloučeninám, které se s oxidem siřičitým významně váží. Pojednává o jejich vzniku a možnosti ovlivnění jejich množství. Věnuje se i látkám, které mohou oxid siřičitý částečně nahradit a tak snížit jeho celkové množství ve víně. V praktickém pokusu byly připraveny vzorky vína, které se lišily velikostí dávky oxidu siřičitého přidaného do moštu před kvašením. Zároveň byly do moštu aplikovány odlišné formy výživy. Ve vzorcích se pomocí metody HPLC analýzy stanovily koncentrace acetaldehydu, kyseliny pyrohroznové a kyseliny 2-oxoglutárové. V této práci se podařilo prokázat vliv počáteční dávky oxidu siřičitého na množství vytvořeného acetaldehydu a kyseliny pyrohroznové. Taktéž byl prokázán vliv přidání tiaminu, který tvorbu kyseliny pyrohroznové snižuje.
|
host ::
RSS.